Via Verde

Guadelupe je zname jmeno. Provincie Extremaduro byla a je chuda a proto odtud spousta lidi vzdy odchazela, zejmena do Latinske Ameriky. A tak spousta mistnich nepodstatnych jmen jako Trujillo, Merida, Serena a dalsi, ktere maji spoustu jmenovcu (napr. Trujillo jich ma sedm). Ale to puvodni Guadelupe je prave tady a je to moc hezke mestecko. Jeho hlavni dominantou je velky klaster s katedralou v centru. Takze jsme ji opravdu nemohli vynechat, ve sbirkach meli I obrazy El Greca. Jenze jsme ve Spanelsku, coz znamena, ze snidame v devet, katedrala otevre v deset, a tim padem vyjizdime v poledne.
Koncime s horami. Louci se s nami sice nekolika symbolickymi vystupy, na vrcholu posledniho z nich bylo mestecko Canamero, kde bylo kolem druhe nezvykle zivo, a tak nas zlakalo na obed. Zvlnene sestupujeme do Logrosanu, kde zacina "via verde" - cyklostezka vybudovana na zrusene zeleznicni trati. Zacatek je uzasny. Stezka nas odvede pryc od civilizace I silnice a my jedeme udolim porostlym travou a keriky, mezitim meandruje ricka, pasou se kravy a ovce, kyc jak bic, nadhera. Jak pozvolna sestupujeme, krajina se zplostuje a stava se fadnejsi. Objevuji se pasy agroindustrialni roviny, ktera nakonec prevladne. Jak stezka nadherne zacala, tak ponekud neslavne konci. Nekolik kilometru pred cilem se nejasnym znacenim ztraci a my dojizdime do cile Villanueva de la Serena po statovce.
Mesto je vetsi, nez jsem cekal. V hotylku maji dost mist, nasli jsme dva cykloshopy (behem dne prisla o drat I Eliska), a vecere neni spatna. S Pavelm (D) jsme si ponekud nabehli, kdyz jsme si objednali parilladu. Ve volnem prekladu to znamena mix gril. V Chile to znamena zranice. Tady taky, ufff.

Ujeto 90 km, celkem 327 km. Nastoupano 460 m, cil ve vysce 260 m.