Do Portugalska

Dnesni program jsem stanovil na trapnych sedesat km. Po prujezdu kolem provincniho mesta Badajoz jsme meli zakotvit v pevnostnim mestecku Elvas. Jenze kdyz jsme rano vyjeli, dostali jsme se do roviny. Ze jsem o ni psal uz drive? Tohle byla OPRAVDOVA rovina, vyskomer se ani nehnul. Po dvou hodinach jizdy jsme I s nekolika fotopauzami byli na okraji Badajozu (a krajina sem byla opravdu oskliva, placata, s hnusnymi modernimi stavbami). Jedinou zajimavosti byl dumyslny system zavlazovacich kanalu, ktery nas stale doprovazel a taky ryzova(?) pole. Komplikovanou cestu kolem Badajozu nam paradoxne zjednodusila stavebni uzavirka silnice, kterou jsme chteli pouzit. Ztratili jsme tim zabrany a pouzili 3 km dalnice a usetrili tak pres pet kilometru dalsich. Tradicne kvalitni okreska nas zahy privedla na portugalsko-spanelskou hranici. Pripominala ji ruina celnice (Spanele a Portugalci vynalezli Schengen podstatne drive, nez zbytek Evropy) a jinak nic. Ani okolni pole nebyla prerusena, oni tu snad nemaji ani patniky...
Skokem se zmenila kvalita cesty, asi jako kdyz se prejizdi z Nemecka k nam, a taky se dost zhorsilo znaceni. Ale taky se otravna rovina zacala trosicku vlnit a na obzoru se na kopci objevilo mestecko Elvas. Ale jeste bylo treba dojet 14 km vymlacenou asfaltkou, proplest se hradbami a vystoupat na hlavni namesti. Cimz jsme se v jednu dostali do cile. A navic jsme pretocili hodinky o hodinu zpet, no to ne..., v poledne se koncit nebude. Obed, prohlidka pevnostniho mestecka (sila hradeb ukazuje, ze vztahy Spanelu a Portugalcu nebyly vzdy tak idylicke jako dnes) s peknymi kostely a ve tri jsme jeli dal. Novym cilem se stalo mestecko Vila Vicosa, kde podle icka v Elvasu melo byt ubytovani.
Naaaadherna cesta! Hned za Elvasem se cesta zacala vlnit horizontalne i vertikalne, olivove haje zahy vystridaly nekonecne aleje korkovych dubu. Na pastvinach se popasaly spousty stejku a dlouhou pauzu jsme si udelali u stada koniku. Tech 33 kilasku ubehlo opravdu prijemne, to byla opravdu cyklisticka krajina.
Ve Vile jsme samozrejme zacali hledat ubytovani. Nabidky nebyly spatne, zacinaly od 105 ecek za dvojak. Pak jsem ze zoufalstvi vyrazil za jednou sipkou s postylkou, kterou jsem predtim videl na kraji mesta. Hotylek v zapadlem udoli nabidl cenu 87... za vsechny!
Co jsme usetrili za ubytovani, radostne jsme prozrali na veceri ve mestecku A zitrejsi den zacne vystoupanim o 80 metru na 1,5 km, brr.

Ujeto 95 km, celkem 505 km. Nastoupano 810 m, spime ve vysce 280 m.