Uz to zni jako klise, ale rano bylo zase jako malovane. Posnidali jsme v kavarnice za rohem a kolem devate vyrazili po silnici prvni tridy smer Lisabon. Neslo jinak, nastreti tento zazitek trval jen 10 km, silnice totiz funguje jako privadec k dalnici, cili bylo zivo. Trochu jsme si dnes museli zajet, nasim cilem byl menhir a kromlech u Valverde. Co to je kromlech? To je kruh megalitickych kamenu. Zdejsi ma prizvisko "ibersky Stonehenge" a je to nejvyznamnejsi megaliticka stavba na pyrenejskem poloostrove. Dvojity kruh velkych kamenu byl vybudovan pred 5000 lety na jednom z nejvyssich mist okoli Evory. Dostali jsme se k nemu po ctyrkilometrove prasne ceste, prijemne osvezeni po tom vsem asfaltu. Podle mapky mela cesta vest dale, nicmene v realu tomu tak nebylo. Museli jsme se vratit do vesnicky zpet a pokracovat po silnici. Ale jeste predtim jsme u menhiru zdrtili turisty Holandany, kteri nam 7x museli udelat skupinove foto... A pri sjezdu dolu si Pavel (B) poridil defekt zadniho kola, vubec prvni na ceste. Volneho casu jsme vyuzili k nakupu v mistni cukrarne.
Spravnou cyklostezku jsme sice nenasli, ale cyklostezkou jsme pokracovali smerem na Escoural. Uzka silnicka nas vedla opet haji korkovych dubu a vubec pusobila velmi utesene. V Escouralu doslo k dalsi kulinarske nehode, no proste jsme se zase nedopatrenim prezrali. Tentokrat byla v hlavni roli picanha, tenky stejk z hoveziho, podavany s hranolky a s ananasem. Portugalske porce jsou pro dva a stale nam to nejak nedochazi.
Mapy pro Portugalsko jsou mizerne, v Escouralu jsem asi prehledl ve mestecku spravnou odbocku smerem k mori a tak se nam cesta zahy zmenila v polnacku Ale dopadlo to dobre, prestoze jsem mel pocit, ze neklikrat skoncime v nejakem statku, nakonec jsme se po par peknych kilometrech napojili na spravnou silnici. A ta klesala porad dolu. Meli jsme trista metru k dobru a tak jsme si je uzili. Ale taky se nam menila krajina. Korkove duby zmizely a okolo nas byly jen pastviny a pozdeji uplne dole jen pole a kanaly. Kolem pate jsme byli na okraji mesta Alcacer do Sal, cili uz vlastne na urovni more. Je zde totiz dlouhe usti reky Sado, napul reka, napul zaliv. More jsme si neuzili, po pivpauze jsme pokracovali k opravdovemu pobrezi oceanu do plazoveho mestecka Comporta. Vecere byla oproti obedu ponekud dietni - same syry a salaty.
A zitra, zitra je Lisabon!
Ujeto 114 km, celkem 681 km. Nastoupano 850 m, spime u more.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat