Evora

Spalo se hezky, rano bylo krasne, ale den zacal vystoupanim stometroveho prevyseni nalacno do mestecka Vila Vicosa. Teprve snidane v kavarnicce na namesti uvedla svet do normalniho stavu. Po vyjezdu z mestecka jsme drobne nastoupali do oblasti mramorovych dolu. Je tu nejvyznamnejsi oblast tezby mramoru, na mestecku je to videt. Ale krajina je to hnusna, samy tezebni jerab a hory kameni, jeli jsme tak asi ctyri kilometry. Ale pak se objevila opet znama cyklokrajina a my si uzili snad 9 km pozvolneho sjezdu mezi haji korkovych dubu pokrytych uplne fialovym kobercem kytek.
Mestecko Redondo melo krasne stare mesto, kde jsme se kapku zdrzeli stelovanim Pavlina presmykace a nakupem drobne keramiky. A sotva jsme vyjeli, zavedla nas silnice na nove namesti, kde byl zrovna blesi trh. Jana s Karlem tam koupili moc pekne kravi zvonce.
Do Evory to melo byt jen 59 km a tak jsme se docela loudali. Tu konici, tu fialove kytky, pak mne stipla vosa do ruky, no proste furt nake zdrzovani. Za Redondem se krajina zplacatila, stoupani I sjezdy byly tahlejsi. Posledni pivpauza byla 18 km pred cilem (0,33 piva = 7 eur...). A pak se to najednou rozjelo, preskocili jsme par kopecku a pred nami se zjevila Evora, dnesni cil.
Evora je mesto na seznamu svetoveho dedictvi UNESCO, moc jsem se sem tesil. Byl jsem tu pred 14 lety, vim, ze se mi tu libilo, ale jakse ukazuje, nepamatuji si vubec nic. Mesto ma kompletni hradebni okruh a uvnitr je cele zachovale prakticky ve stavu z 16.stoleti. NAvic v samotnem centru byl ve 20.stoleti objeven velmi zachovaly rimsky chram. Je tu katedrala s vyhlidkovym vnejsim ochozem, zahrady ve hradbach, akvadukt a spoousta bloudivych ulicek Opravdu hezke, a navic takovyto historicky klenot neni prilis zamoren turisty.
Takze odpocinkovy pulden se vydaril (ach ano, k veceri jsem objednal tunakovy stejk navic, takze skoncila zase prezranosti...), zitra bychom radi urazili tu stovecku, co nam zbyva k Atlantiku.

Ujeto 62 km, celkem 567 km. Nastoupano 350 m, cil ve vysce 210 m.