Den v Toledu

Dopoledne bylo planovane na prohlidku Toleda. Tedy pro vetsinu, my s Pavlem B. jsme meli na programu cykloservis. Ten prvni jsme nasli s pomoci strazniku velmi rychle, byl za rohem hotelu. Jenze majitel rikal neco o mechanikovi a pouzival hojne slovo manana. Ale aspon nam poradil, kde je dalsi obchod. Taky byl nedaleko, v obchodni ulici noveho mesta. Jenze zavreny. Bylo po pul desate a podle okolnich obchodu jsme usoudili, ze bude asi vhodne pockat do deseti. A skutecne, v deset se vse otevrelo, ovsem krome cykloshopu. Po dalsich minutach cekani jsem se ve vedlejsim kadernictvi dozvedel, ze obvykle otevira kolem pul jedenacte. A tak jsme meli s Pavlem trochu volneho casu na prvni pivo. A kdyz se obchod konecne otevrel, historie se opakovala Nicmene nam poradili, ze urcite dobre poridime na "poligono" par kilometru odtud. Usoudil jsem ze je to nejaka obchodni zona a tak jsme se radeji vratili do hotelu. Telefonicky jsme zrusili planovany predodjezdovy sraz, prodlouzili ubytovani do zitra, protoze bylo zrejme, ze nemame sanci planovanou trasu dnes ujet. Toledo tak vytesnilo planovany den v Evore, coz je mi opravdu lito. Ale ostatnim se v Toledu libilo a tak prodlouzeni uvitali.
Vzali jsme taxika, po kratkem dohadovani rozebrali kolo na prvocinitele, aby se veslo do kufru nobl auta a jelo se. Byli jsme docela radi, ze jsme nepodlehli sporinkovsvi a nesli pesky - bylo to osm kilometru. Servis jsme meli predobjednany z hotelu, rikali "no hay problema, 20 minutos" na montaz 2 dratu u kazety, vymenu prehazovacky a vycentrovani. Pavel si vybral prehazku a sli jsme na obed. Po 45 min jsme se vratili a zrovna se dokoncovalo. Za tu celou praci plus prehazku Alivio utratil Pavel jenom 30 eur! Neuveritelne. Zpatky se uz vracel po vlastni ose a ja mestskym autobusem. Vyslo to skoro nastejno.

Ve meste se mezitim zurive poznavalo. Toledo je nabite pamatkami, a v uzasnem labyrintu ulicek se turista drive ci pozdeji unavi a spocine v hospudce. Pri obede si Jana cestou na toaletu udelala paradni vyron kotniku. Jestli neni bezpecnejsi jezdit na kole, tam vyrony nehrozi.

Karel s Eliskou se odebrali na siestu, v poznavaci skupine jsme je nahradili s Pavlem. Prosli jsme katedralu, toulali se po vyhlidkach nad mestem, zastavili se na kafco v klidnem mistecku u kostela. Po vecernim srazu s Karlem a Eliskou jsme se sem vratili na zajimave vypadajici paellu. Jenze nas vysplouchli, kuchyne v sedm zavrela a my museli jinam. Nakonec jsme vybrali jednu lehce hogofogo vypadajici restauraci na starem meste s prijatelnymi cenami. Vsem se libilo a chutnalo, jenom mne nejak nesedlo. Paella jako predkrm byla sucha a bylo zrejme, ze na nas cekala minimalne od obeda, a jeleni gulas byl sice jedly, ale... No nelibilo se mi tam moc. To vcera to bylo lepsi. Jedli jsme v lidovce na zahradce, vybirali si levne dobroty primo z vitriny, jenom Pavel B. se s temi pecenymi prasecimi ousky moc netrefil.

Takze ujeto 9 km, a jenom Pavel. Zitra vyrazime do Toledskeho pohori.