Je to už neuvěřitelné, ale je to fakt už 11 týdnů, co jsem s sebou tak hloupě plácl chilském štěrku přivodil si tříštivou zlomeninu klíční kosti. Během těch následujících dní jsem si zažil různá poznání lidí. A jedno z těch nejvýznamnějších je to zdánlivě otřepané adventurní úsloví "není důležité kam jedeš, ale s kým". Z nastávající cesty z Madridu do Lisabonu se tak nečekaně stal rehabilitační pobyt: 1) pro mou klíční kost (aspoň mi to doporučila paní doktorka co o mne pečovala); 2) pro mého ducha - tentokrát jedu totiž s částí mnohokrát osvědčené araukánské party 2005, se kterou je radost cestovat doslova kamkoli (a to je mi moc líto, že ten zbytek z různých důvodů nemohl)
Tak nám držte palce, za pár hodin vyrážíme!
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat